Setkali jste se někdy v životě s plochou baterií? Velký úspěch slavily tyto bateriové články zejména za socialismu, kdy se využívaly např. v kapesních svítilnách nebo v hračkách. Plochá baterie má na své horní plošce vystouplé dva póly, plus a mínus, v podobě mosazných plíšků. Možná, že i právě vy jste také zkoušeli, jako ostatně mnozí v nás, zda není baterie vybitá, olíznutím plíšků jazykem. Jakmile to silně zabrnělo, byla šance, že je baterie v pořádku. Těch dvanáct voltů nikoho nikdy neusmrtilo a olizování kontaktů bylo spíše zábavnou hrou.
Zábavná hra však končí v okamžiku, kdy se vám v domácnosti objeví nějaké obnažené kontakty ze spotřebičů či elektrických kabelů, které jsou napájeny z rozvodné sítě. Nemusíte ani poslouchat skladbu Karla Zicha, kde se doslova zpívá, že má dotyčný „dvě stě dvacet silných voltů v síti“, aby vám bylo jasno, že takové napětí v šestnáctiampérovém zásuvkovém okruhu z vás může udělat nebožtíka.
Zde již veškerá legrace jde stranou a měl by tu nastoupit elektrikář, který provede revizi elektro, tedy proměří a vizuálně zkontroluje stav kabeláže, koncových prvků, přístrojů a spotřebičů, abyste měli jistotu, že vaše domácnost je bezpečná. Ke smrtelnému úrazu totiž může dojit v docela nevinných situacích, kdy si nevšimnete porušené izolace u přívodní šňůry, skřípnuté prodlužovačky, povolených kontaktů a dalších jevů, které vám samy od sebe neoznámí problém. Elektrická energie v rozvodech v domácnosti má nevýhodu v tom, že není ani cítit, ani slyšet, ani vidět, kupříkladu protékající vody z vodovodní armatury si všimnete, že šlápnete do louže pod vámi, únik plynu ihned zaznamenáte čichem, protože je zemní plyn obohacován aromatickou látkou, ale u elektrické energie musíte vždy počítat s tím, že je to tichý a nebezpečný zabiják, proti kterému existuje jen jediná efektivní obrana-prevence.
