Bolesti dolnÃch konÄetin se nevyhýbajà žádnému z nás. Obvykle se jedná o naprosto pÅ™irozený důsledek nároÄného dne, výletu nebo cviÄenÃ. NÄ›kdy se ale stane, že bolest dolnÃch konÄetin signalizuje urÄitý patologický proces. Obvykle se bolesti rozdÄ›lujà na traumatické a netraumatické. U úrazového poÅ¡kozenà pacient podstoupà nejdÅ™Ãve rentgen. Ten se musà provést alespoň ve dvou projekcÃch, aby z nej bylo poÅ¡kozenà dobÅ™e patrné. Pokud se jedná o komplikovanÄ›jÅ¡Ã nebo Å¡patnÄ› pÅ™ehledné poÅ¡kozenà je indikováno CT. To může nabÃdnout i 3D obrázek oblasti. Pokud by se podle mechaniky úrazu jednalo pouze o poÅ¡kozenà mÄ›kkých struktur (jako jsou svaly a Å¡lachy) je nejlépe pacient vyÅ¡etÅ™it pomocà ultrazvuku.
Patrné tak budou na vyÅ¡etÅ™enà ruptury svalů nebo hematomy. Pokud vyÅ¡etÅ™enà provede zkuÅ¡ený sonografista, je schopen posoudit i stav kolaterálnÃch a zkřÞených vazů v kolennÃm kloubu. Na ten je jinak nejvhodnÄ›jÅ¡Ã metodou magnetická rezonance. Ta je schopná popsat s velkou senzitivitou poranÄ›nà vazů, chrupavek, Å¡lach nebo nejasné obrazy z ultrazvuku. Pokud by se u pacienta jednalo o bolesti neúrazového rázu, pak je pravdÄ›podobnÄ›jÅ¡Ã, že se jedná o patologie stylu hluboké žilnà trombózy, ruptury Bakerovy pseudocysty, zhorÅ¡enà stavu osteoartrózy nebo artritidy. OpÄ›t využÃváme metody jako ultrazvuk, rentgen nebo magnetická rezonance.
Velmi typickým nálezem je u pacienta, který si stěžuje na bolesti konÄetin pÅ™i chůzi, omezenà toku krve arteriálnÃm Å™eÄiÅ¡tÄ›m. V tom pÅ™ÃpadÄ› je indikováno speciálnà CT vyÅ¡etÅ™enà s kontrastem, které je schopno odhalit cévnà zúženÃ. V podkolennà jamce se může objevit útvar nazývajÃcà se jako Bakerova pseudocysta. Ta komunikuje s kloubnÃm pouzdrem kolene a může dojÃt k jejà ruptuÅ™e. V takovém pÅ™ÃpadÄ› je pacient nejlépe vyÅ¡etÅ™itelný pomocà ultrazvuku. Zkrátka, bolestà je spousta a jen dobrým vyÅ¡etÅ™enÃm je možné pÅ™ijÃt na pÅ™ÃÄinu.